17.KOLO - NÁŘEZ:BĚCHOVICE 3:1 (2:0)
01.05.2013 Nářez – SANK Běchovice 2A 3:1 (2:0)
Branky: Holomek (Jelínek)
Jelínek (Kozlík)
Jelínek (Kozlík)
Sestava: francúz (9)
horáček (7) – holomek (7) – kozlík (6) – kočík (6)
majnuš (6) – jelínek (7) – ston (6)
Nářez se k zápasu na prvního máje sešel skoro v kompletní sestavě a to půl hodiny před výkopem. Volný čas vyplnil vypilováním brejků a přečíslení, ač to pak na hřišti vidět nebylo, ale nepředbíhejme. Domácí tým začínal bez střídání a navíc s brankářem, kterému na poslední chvíli dovezla přítelkyně rukavice a to lyžařské! Taktika Nářezu byla jasná, vlítnout na ně, důsledně napadat a nasypat jim co nejdřív hodně branek. Realita ale byla pak úplně jiná. Domácí tým Běchovic více bojoval a ač Nářezem napadán, měl opticky i více sil a hrozil z brejků. Nejlepším mužem Nářezu byl tak v prvním poločase brankář, který držel čistý štít. Když už se Nářez dostal do rychlého přečíslení, většinou si dřív a nebo později, ale častěji dřív, špatně nahrál a bylo třeba se zase vracet a bránit. Aktivní přístup a napadání mělo jen jeden důsledek a to postupnou únavu borců Nářezu a tím i vyrovnání hry. Když už to vypadalo s Nářezem zle, tak udeřilo z čistého nebe! Na kolmici Jelínka si do volného prostoru naběhl Holomek a jeho střílenou nahrávku před odkrytou branku si srazil dobíhající obránce do branky sám a tím vysvobodil nemohoucí střelce Nářezu 1:0. Nářez opanoval na chvíli hru, než domácím přišel jeden hráč do pole. Když se k němu přidal i sudí Jambor, který sám je z Běchovic, bylo zle. A nebylo to vše. Horáček se vydal jako tank do protiútoku, neviděl a hlavně neslyšel varovné volání „záda!“ a běžel kolmo dál a dál a tak ho soupeř nešetrně sevřel do kleští a poslal hrubě na zem. Faul jako kráva volala lavička Nářezu! Horáček skončil s naraženým ramenem v klubíčku bolesti na zemi a tento zápas dohrál. Sudí Jambor zapískal faul, ale karty a že se mohlo klidně i červenat nechal pro tuto příležitost doma. Nářez rázem hrál jen v šesti hráčích a obraz hry se ještě více vyrovnal. Jako vysvobození pak přišla branka Jelínka do šatny v poslední vteřině poločasu, když nachytal brankáře střelou z úhlu na první tyč 2:0. U této branky si posléze připsal asistenci Kozlík, protože se k ní ve sprchách přihlásil. Na otázku Jelínka, kdo mu na ten gól vlastně nahrával, se ve sprše právě Kozlík rozkročil, stojící ve dveřích s mokrým zamotaným ručníkem v ruce pronesl: „JÁ jsem nahrával! Má snad někdo proti tomu něco!?“ A protože se Kočík po zápase už nějaký pátek nemyje, bylo o nahrávajícím rozhodnuto bleskově!
Druhý poločas se Nářez pochopitelně zatáhl a čekal na brejky. Tým Běchovic musel konečně otevřít hru a začal odstřelovat našeho brankáře. Francúz byl ale králem a pánem na hřišti a všechny střely s přehledem chytal či vyrážel. Čím více stoupala únava hráčů Nářezu, tím více okének se v obraně otvíralo a tím více krát se hráč soupeře ocital v tváří tvář našemu brankáři. Každý souboj měl jediného vítěze a to sice Francúze. Nejlepší zákrok předvedl, když si jej útočník soupeře už položil na zem a vystřelil přesně k tyči, už zvedal ruce nad hlavu na oslavu branky, když se rychlá noha Francúze vymrštila a míč od tyče vykopla. I Nářez měl své šance, Holomek běžel sám na brankáře, oklamal jej kličkou, ale nedokázal trefit z úhlu prázdnou branku a k „radosti“ střídačky Nářezu jen rozvlnil boční síť. Majnuš o krok minul krásnou přihrávku před odkrytou branku. A tak se ujala až dorážka Jelínka po závaru a Kozlíkově vyražené střele, když ze vzduchu s první dokázal prostřelit brankáře a míč skončil v horním růžku branky 3:0. Zdálo se být rozhodnuto a tým Běchovic se zmohl jen na záludné fauly, které ale sudí okatě ignoroval a tak se začalo lehce jiskřit. První větší vzplání emocí, přinesl výrok rozhodčího, že mají Běchovice jen dva fauly i když Nářez za druhý poločas kopal čtyři trestné kopy a to rozhněvalo nejvíce Majnuše a zapálilo v něm spravedlivou pochodeň zlosti. Mezi tím se hrálo dál a velikou šanci zazdil Kozlík, když z malého vápna nedokázal prostřelit gólmana a jen ho nechal, na své poměry slabou střelou, vyniknout. Nářez polevil v koncentraci a čím dál více se spoléhal na Francúze, že vše pochytá. A tak douho se chodí s Francúzem pro vodu, až se ucho utrhne! A ono se utrhlo! Utrhla ho šmudla z úhlu k protější tyči a bylo to rázem 3:1 a šest minut do konce . Začalo drama. Jambor začal úřadovat a tlačil Běchovice k vyrovnání. Běchovičtí hrající s brankářem v poli opanovali hru, ale Francúz ničil střelce Běchovic parádníma zákrokama a čas se táhl jako med. V poslední minutě se kolem Jelínka za pomocí úderu loktem do krku, obtočil přímo před Jamborem hráč Běchovic a Jelínek s chladnou hlavou se také jen otočil a toho drzouna bez možnosti hrát míč sestřelil kosou, za kterou by se nemusel stydět ani Řepka. Následovala žlutá karta a nadávky od domácích diváků. Na ty překvapivě nereagoval adresát nadávek a výhružek, ale Majnuš a pronesl osudnou větu, že fotbal vypadá, tak jak vypadá, díky panu sudímu který je to co oni tvrdí o kapitánu Nářezu. Jambor neváhal a vytáhl druhou žlutou kartu. Nářez se do konce zápasu ale už s přehledem ubránil. Na rozloučenou si Majnuš pěkně před Jamborem odplivl a byla to jeho nejlepší trefa dne, protože jí umístil čistě pěkně pod nohy, aniž by pana rozhodčího trefil. Sudí viděl vražedný pohled a dělal, že nic neviděl a tím pádem nedošlo k následné inzultaci. Důležité tři body jsou dobrým krokem k záchraně!