12.KOLO - NÁŘEZ:JOOKY 4:2 (1:1)
27. 3. 2013
26.03.2013 Nářez – Jooky 4:2 (1:1)
Branky: Horáček (Majnuš)
Touš (Majnuš)
Majnuš (Horáček)
Touš
Sestava: kozlík
horáček – touš
majnuš – křapka
Komentář Michala Horáčka v plném znění:
26.3. 19:45 přicházím na hřiště, kde pobíhají čtyři zachumlaný človíčci
- ukazuje se, že je to dnešní kompletní
sestava nářezu. Nemám nejlepší náladu - je nás málo, zapomněl jsem si
trencle a stulpny.
Aspoň že Honza přitáhl Křapína a máme tak čtyřku. Kozel v bráně vypadá
poměrně jistě.
Předzápasová porada je krátká - hrajeme odzadu a střídáme posty, když
si bude chtít někdo odpočinout vzadu. A hlavně se vracet.
Začínáme v pohodě, ale po krátké době nás soupeř postupně zavírá. První
varování přichází po špatném vyvezení míče, ztrátě a následném
přečíslení tři hráči soupeře na Kozlíka. Naštěstí soupeř volí střelu ze
střední vzdálenosti, která je stejně jako mnoho dalších poměrně
nepřesná.
Kozlík si v tomto a mnoha dalších zákrocích upevňuje sebevědomí naší
současné brankářské jedničky.
Následuje plejáda rohů, z nichž jeden soupeř rychle rozehrává a Horáček
přistupuje pozdě k naběhnuvšímu hráči. Prudká a přesná střela k tyči
znamená stav 0:1.
Soupeř při naší rozehrávce pronáší "teď to tam konečně začne padat".
Nářez zůstává v defenzívní formaci a podniká občasné protiútoky, které
paradoxně začínají přinášet více nebezpečných situací než
u naší brány. Rovněž fauly se začínají kupit pouze na účtu soupeře. A
tak přicházejí první vlaštovky - Horáčkův průnik a následná příliš rychlá
přihrávka
Touše před prázdnou bránu, Majnušův trestňák a zvonící tyč a několik
poměrně zajímavých kombinací po ose Křapka - Touš.
Nakonec se v poslední minutě prvního poločasu probil středem Majnuš,
navázal na sebe dva hráče a na postupně sílející řev Horáčka "levá volná
- kurva levá volná"
zareagoval krásnou přihrávkou vyžadující uklizení z první do brány, což
Horáčkova pravačka splnila - 1:1.
Do druhého poločasu nastupuje Nářez s pevnou taktikou uhrát remízu a
soupeř s vědomím, že bez střídání nám musí dojít síly.
Nicméně Jooky vyvíjí neustálý tlak, ale prakticky se nedostává do
žádných šancí a pokud ano, tak jsou střely mimo nebo je s
jistotou chytá Kozlík.
Nářez hrozí dlouhými náhozy Kozlíka na některé s vysunutých tykadel Touš
-Křapka.
Při jedné takové akci uhodil blesk - Touš po Majnušově přihrávce
zvyšuje na 2:1. Jooky při rozehrávce reaguje prohlášením "jdeme do
nich, už melou z posledního".
Po krátké době Horáček vyváží míč po levé straně a na oplátku si houkne
Majnuš, že je vpravo vepředu. Horáček je z domova zvyklý poslouchat,
takže posílá
milimetrový oblouček přes půlku hřiště a následuje Majnušovo brilantní
zpracování a nechytatelný průstřel brankáře 3:1.
Zbývá asi 10 minut a Jooky začíná chápat, že i remíza by byla dobrá. V
té době se Touš pohybuje za hranou možností a prakticky nechává na
hřišti duši.
Odměnou je mu jeho druhá branka, kdy z první nakopává odražený míč -
prudká střela zcela nečekaně končí u pravé tyče 4:1. Touš padá a má křeč
v lýtku, nicméně
je jasné, že o vítězství je rozhodnuto. Soupeř ještě v předposlední
minutě koriguje, ale to je tak vše.
Na závěr bych určitě vyzdvihl týmový duch, kdy veškeré kiksy, minely
nebo i nezdařené střelecké pokusy byly doprovázeny pozitivním
povzbuzováním a motivováním ostatních hráčů, což minimálně na mne mělo
velmi kladný účinek.
Za skvělý považuji výkon Honzy Touše, který konečně prolomil prokletí a
začalo mu to tam padat. Díky patří i Křapínovi, že nás nečekaně přišel
podpořit.
Toť asi vše.
Michal
- ukazuje se, že je to dnešní kompletní
sestava nářezu. Nemám nejlepší náladu - je nás málo, zapomněl jsem si
trencle a stulpny.
Aspoň že Honza přitáhl Křapína a máme tak čtyřku. Kozel v bráně vypadá
poměrně jistě.
Předzápasová porada je krátká - hrajeme odzadu a střídáme posty, když
si bude chtít někdo odpočinout vzadu. A hlavně se vracet.
Začínáme v pohodě, ale po krátké době nás soupeř postupně zavírá. První
varování přichází po špatném vyvezení míče, ztrátě a následném
přečíslení tři hráči soupeře na Kozlíka. Naštěstí soupeř volí střelu ze
střední vzdálenosti, která je stejně jako mnoho dalších poměrně
nepřesná.
Kozlík si v tomto a mnoha dalších zákrocích upevňuje sebevědomí naší
současné brankářské jedničky.
Následuje plejáda rohů, z nichž jeden soupeř rychle rozehrává a Horáček
přistupuje pozdě k naběhnuvšímu hráči. Prudká a přesná střela k tyči
znamená stav 0:1.
Soupeř při naší rozehrávce pronáší "teď to tam konečně začne padat".
Nářez zůstává v defenzívní formaci a podniká občasné protiútoky, které
paradoxně začínají přinášet více nebezpečných situací než
u naší brány. Rovněž fauly se začínají kupit pouze na účtu soupeře. A
tak přicházejí první vlaštovky - Horáčkův průnik a následná příliš rychlá
přihrávka
Touše před prázdnou bránu, Majnušův trestňák a zvonící tyč a několik
poměrně zajímavých kombinací po ose Křapka - Touš.
Nakonec se v poslední minutě prvního poločasu probil středem Majnuš,
navázal na sebe dva hráče a na postupně sílející řev Horáčka "levá volná
- kurva levá volná"
zareagoval krásnou přihrávkou vyžadující uklizení z první do brány, což
Horáčkova pravačka splnila - 1:1.
Do druhého poločasu nastupuje Nářez s pevnou taktikou uhrát remízu a
soupeř s vědomím, že bez střídání nám musí dojít síly.
Nicméně Jooky vyvíjí neustálý tlak, ale prakticky se nedostává do
žádných šancí a pokud ano, tak jsou střely mimo nebo je s
jistotou chytá Kozlík.
Nářez hrozí dlouhými náhozy Kozlíka na některé s vysunutých tykadel Touš
-Křapka.
Při jedné takové akci uhodil blesk - Touš po Majnušově přihrávce
zvyšuje na 2:1. Jooky při rozehrávce reaguje prohlášením "jdeme do
nich, už melou z posledního".
Po krátké době Horáček vyváží míč po levé straně a na oplátku si houkne
Majnuš, že je vpravo vepředu. Horáček je z domova zvyklý poslouchat,
takže posílá
milimetrový oblouček přes půlku hřiště a následuje Majnušovo brilantní
zpracování a nechytatelný průstřel brankáře 3:1.
Zbývá asi 10 minut a Jooky začíná chápat, že i remíza by byla dobrá. V
té době se Touš pohybuje za hranou možností a prakticky nechává na
hřišti duši.
Odměnou je mu jeho druhá branka, kdy z první nakopává odražený míč -
prudká střela zcela nečekaně končí u pravé tyče 4:1. Touš padá a má křeč
v lýtku, nicméně
je jasné, že o vítězství je rozhodnuto. Soupeř ještě v předposlední
minutě koriguje, ale to je tak vše.
Na závěr bych určitě vyzdvihl týmový duch, kdy veškeré kiksy, minely
nebo i nezdařené střelecké pokusy byly doprovázeny pozitivním
povzbuzováním a motivováním ostatních hráčů, což minimálně na mne mělo
velmi kladný účinek.
Za skvělý považuji výkon Honzy Touše, který konečně prolomil prokletí a
začalo mu to tam padat. Díky patří i Křapínovi, že nás nečekaně přišel
podpořit.
Toť asi vše.
Michal