9.kolo Nářez - Masakr 3:2 (0:1)
12.11.2014 Nářez – Masakr 3:2 (0:1)
Branky: Merta (Kočík)
Holomek (Jelínek)
Vepřek (Holomek)
Sestava: deršák (9)
kočík (6) – merta (8) – holomek (7)
jelínek (6) – vepřek (6)
Kdyby nám někdo před začátkem sezony řekl, že první body za první výhru budeme brát, až v předposledním podzimním kole a ještě k tomu za výhru v derby s Masakrem, tak ho rovnou pošlu za doktorem Chocholouškem a Láďa Kočík mu ještě jako bonus strčí svůj obligátní palec do zadku, aby změřil pro jistotu teplotu. Bohužel tento hororový scénář je realitou a Nářez má za sebou ten nejhorší podzim ve svých dlouhých dějinách a věřím, že ani kronikář a historik Vaněk by nenašel ve svých starých análech podobný hrůzný úsek, jako nastal tento podzim. Každá strast má nejen své důvody a ty moc dobře známe (tragikomický brankář, kterého jsem přivedl na inzerát i rozsáhlá marodka, která se stále geometricky rozrůstá), ale hlavně jednou a to je důležité, musí přijít konec a ten snad právě nastal! Vše začalo malou lstí, když se týden Jelínek budil hrůzou ze snů, v kterých Víšek z Masakru střílí, už desátou branku střelou od půlky, za záda nebohého Jaromíra Š, kterému se povedlo opět zdařile před míčem uhnout. Protože se noční můra stupňovala, bylo tomuto spoluhráči namluveno, že je zápas navěky věků zrušen a byl povolán do zbraně a hlavně do branky, věrný maskot Nářezu – slavný škrtič Petr Deršák! Jestli byla k jeho výkonům někdy řečena jediná výhrada (ano bylo jich tisíce z tisíci úst!), tak nám pak Jaromír Š. otevřel oči a asi nás i fotbalový bůh potrestal za to, že nám nebyl věrný přítel a spoluhráč „Derši“ dost dobrej!
Nářez se měl opět veliký problém vůbec sejít a tak nakonec jeden muž na střídaní, byla neskonalá výhra, už před samotným výkopem. Masakr na tom byl naprosto stejně, jen byl ještě „posílen“ o zraněného Romana Duška stojícího v „civilu“ na střídačce v roli trenéra a ironického glosátora dění na hřišti. Dech beroucí derby nesmiřitelných rivalů začalo pod taktovkou a tlakem hráčů Masakru, který praktikoval rozestaveni 3 obránci a 1 víšek a ten byl ze strany Nářezu důrazně bráněn a pokud možno zdvojován, což vedlo k tomu, že dřív nebo později někde vyplul volný hráč soupeře a toho musel „pořešit“ Derši. Nakonec si hra sedla a i díky výbornému výkonu brankářů byl stav dlouho 0:0. Nakonec se prosadil Masakr, když Holomek špatnou rozehrávkou založil brejk dva (Kračman – Víšek) na jednoho (Kočík) a protože Kočíkova pověstná kosa vonící sádrovnou a rentgenem na patologii promáchla na prázdno, znamenal tento smrtící kontr stav 0:1. Nářez měl také své šance, ale Jelínek nebyl schopen proměnit žádnou ze svých šancí (asi byl trestán bohem za lež, kterou ze zoufalství obelhal svou noční můru) a to ani takovou šanci, když obešel po obránci i brankáře, který pak ale plazíc se dokázal na dlouhou ruku zneškodnit jeho slabou střelu do prázdné branky a vytěsnit jí mimo tyče (střelecké prokletí bylo tímto dokonáno). Těsně před poločasem nastřelil ještě Holomek tyč a bylo jasné, že vstřelit branku bude opět dnes veliký problém. Naštěstí Deršák přiváděl hráče soupeře, také ke slušnému šílenství a v brance, někdy i za přispění velkého dílu štěstí, svým typickým leteckým způsobem kraloval!
Druhý poločas přinesl nervóznější hru z obou stran, kdy se na jedné straně nezamlouvalo obráncům několik odpískaných faulů na důrazně hrajícího zejména rukama Víška a na druhé straně zase do ruda obránce a Duška na pomyslné lavičce rozpalovalo letecké umění a ječení „áááááááááááá“ Jelínka. Nakonec z jednoho trestného kopu po zákroku právě na Jelínka se urodila branka i na druhé straně. Jelínek vsadil vše na jednu kartu a rozehrál trestný kop tak, že poslal balon proti noze Kočíka (kterému moc v zakončení nevěřil, ale co naplat nevěřil mu ani soupeř a tak byl při rozehrávce jediný volný), číhajícího na hranici vápna, ten k překvapení všech zvolil velice neortodoxní technickou střelou placírkou, která se začala v pokutovém území odrážet od všech hráčů, jako kulička ve hře tivoli a ta nakonec dopadla k nohám Dušana Merty a ten tvrdou střelou pod břevno prolomil střeleckou smůlu Nářezu 1:1. Když už zmiňuju Mertu, musím jedním dechem napsat, že v obraně byl v soubojích s Víškem jednoznačně z celého Nářezu nejúspěšnější a zahrál svůj letošní nejlepší zápas. Nářez nabral brankou zdravé sebevědomí, Deršák dále v brance chytal spolehlivě a tak mohl jít Nářez do vedení. Holomek dlouhou nohou vybojoval míč a byl z toho brejk dva na jednoho. Narazil si míč s Jelínkem a pak mohl skluzem už jen uklidit míč do odkryté branky 2:1. Radost neznala mezí, zvlášť když se povedlo pět minut před koncem zvýšit, po další rychlé kombinaci, po ose Jelínek – Holomek a do prázdné branky doklepával Vepřek 3:1. Hra se opravdu vyhrotila a víc než se hrálo, se nadávalo, uráželo a drsně vyhrožovalo. Když už to vypadalo, že je rozhodnuto a emoce odvála poslední minuta zápasu, vybral si slabší chvilku Deršák a pustil lacinou branku, střelu doprostřed a to opakuji, že minutu před koncem. Masakr ožil jako sršní hnízdo po té, co do něj někdo všetečně rýpne ránou krumpáčem. Nářez se snažil udržet takticky balon, ale Masakr vsadil vše na jednu útočnou kartu a tvrdým forčekinkem obral o míč v té chvíli lehkovážného a o nohu se bojícího Jelínka. Následovala tvrdá střela k tyči, Masakr už zvedal ruce na oslavu vstřelené branky a najednou se kde nic, tu nic objevila obrovská rukavice Deršiho a pak jeho tygří skok k oblíbené pravé tyčce a míč byl mimo nebezpečí! Sudí pískl konec a mohlo se jít slavit první bodový zisk a dohrát se soupeřem slovně zápas!
Bohužel se ukázalo, že (a nejen pro Nářez) ve futsale je vždycky víc, jak půlka výsledku brankář a ten když nepodrží, tak nelze vyhrát. Nestát v tomto zápase v brance Deršák v životní formě (třikrát klepu na dřevo, že na Masakr se vždycky dokáže dobře připravit), tak je tu opět prohra a možná i s dvojciferným číslem a navrch se spoustou přezdívek protihráčů. Ach jo Jaromíre, ty nás budeš ze spaní ještě dlouho strašit! Svatý Deršák s námi a vše zlé rychle pryč!!!