4.KOLO - NÁŘEZ:ROBEDA 17:0 (7:0)
26.09.2013 Nářez – Putos Amos AFK 17:0 (7:0)
Branky: Jelínek (Touš)
Horáček (Jelínek)
Touš (Holomek)
Touš
Jelínek (Horáček)
Horáček (Touš)
Jelínek (Holomek)
Jelínek (Horáček)
Horáček (Holomek)
Horáček (Jelínek)
Jelínek (Majnuš)
Jelínek (Holomek)
Jelínek (Holomek)
Touš (Majnuš)
Jelínek (Holomek)
Jelínek
Touš (Jelínek)
Sestava: francúz (7)
holomek (9) – horáček (7)
majnuš (7) – jelínek (7) – touš (7)
Trenér a zapisovatel: křapka
Vraždění neviňátek, tak můžeme nazvat ve zkratce tento zápas proti soupeři, který se sešel jen ve třech hráčích do pole. Ne vždy je jednoduché hrát, jen proti třem soupeřům v poli a Nářez se s touto hrou srovnával dobrých deset minut, kdy bylo skóre stále nerozhodné 0:0. Nervozitu utnula až Jelínkova rána do šibenice, která se do branky odrazila ještě o břevno 1:0. Pak se již brankostroj rozjel na plné obrátky. Horáček dorazil vyraženou Jelínkovu střelu 2:0. Touš po Holomkově pasu uklidil do odkryté branky 3:0. Zahrozilo po té i na druhé straně, když nejpohyblivější hráč soupeře z nenadání udělal kličku našemu obránci a z dobrých 20-ti metrů tvrdě vystřelil, míč pleskl do břevna a od země skončil v náručí dožvýkávajícího Francúze svůj předzápasový banánek. Poté se ale hra vrátila do starých kolejí, Touš vystihl rozehrávku a tvrdou ranou trestal 4:0. Pak Horáček předvedl otočku, uvolnění se po křídle, povodil si vyčerpaného obránce a našel na malém vápně Jelínka, který se trefil mezi nohy gólmana 5:0. Před další brankou se na křídle uvolnil Majnuš kličkou, zatáhl míč a předložil tutovku na Touše před prázdnou branku na malé vápno. Náš ostrostřelec ale vystřelil vedle, kde ovšem důrazný Horáček z půl metru doklepl míč do sítě 6:0. Následovala hned diskuze. Nejprve Horáček hlásil, že míč šel vedle a že ho musel do branky dorazit. Touš nejdříve napadl Horáčka, že je hamoun, aby následně přehodnotil situaci, pod tíhou posměchu spoluhráčů a prohlásil, že přece nahrával. Majnuš jen kroutil hlavou a spílal na neschopného Touše, který ho připravil o zaslouženou asistenci, kterou mu sice zapisovatel a trenér v jedné osobě Křapka v zápisu přidělil, ale odborná komise stávající z předsedy Jelínka, rozhodla, že asistence patří bohužel přihrávajícímu (Touše to bude stát pivo). Poslední branka poločasu padla z kopačky vracejícího se obránce, který srazil do branky Jelínkovu přihrávku. Jelínek se hned běžel zeptat sudího, zda to viděl stejně jako on a to tak, že branka musí bezpodmínečně být připsána střelci s číslem deset na zádech. Sudí byl velice pozorný a jen suše prohlásil: „branku vstřelil hráč číslo deset modrá!“ a tím utnul veškeré možné diskuze, i když Horáček se snažil tento verdikt ještě změnit.
Druhý poločas začal v poklidném tempu, až musel Horáček začít burcovat tým, že stav je pořád 0:0 a že je to ostuda. Křapka začal pro jistotu pořvávat, že minule se čepovala desítka a že dneska má chuť na tuplák dvanáctky. Sudí jen prohlásil, že má na branky 17 kolonek a že po 17-tém gólu zápas ukončí. Každopádně v druhém poločase začalo skóre narůstat, až se zastavilo na cifře 17:0. Jelínek se cítil jako v ráji, protože vstřelil 9 branek, což bylo největší téma druhého poločasu. Poté když před koncem zápasu, vystihl rozehrávku brankáře a opět, jako minule skóroval do prázdné branky, ozvalo se ze střídačky: „trenkýýýýý!“. A podezření, že snad před zápasem brankáře uplácí. Při útoku, když běžel Holomek s Jelínkem jen na brankáře, celý tým na Holomka volal jako jeden muž (mimo Jelínka samozřejmě): „nenahrávej! Nenahrávej“ střílej!“ Majnuš k tomu ještě dodal: „Opovaž se mu nahrát!“ a pak jen sklesle: „stejně mu nahraje!“. Holomek má srdce týmového hráče a proto opravdu nahrál a Jelínek mohl zakončovat do odkryté branky. Soupeř se snažil aspoň o čestný úspěch a tak vyzkoušel tvrdou střelou pozornost Francúze, který tou dobou přemýšlel, co všechno hned po zápase sežere. Ale Francúz jen předvedl efektní zákrok pro diváky, až to vypadalo, že si při tom rozštěpu natrhnul „gule“. Mezi tím začala hlasitě střídačka spekulovat, kolik bude těch 9 branek Jelínka stát a kolik ho bude stát, když vstřelí branek 10. Byla to tak vysoká cifra, že se jí Touš zalekl a tak Jelínkovu střelu do branky zastavil na brankové čáře a radši míč do branky doklepl sám. Byla to 17-tá branka a jak rozhodčí řekl, tak udělal. Po této brance ukončil zápas a pro nedostatek kolonek v zápise! Francúz na oslavu druhé nuly za sebou, vytáhl trs banánu a sprostě je šel nabídnout i soupeři. Po zápase začala diskuze, jak asi Jelínek nazve komentář. Padalo hodně návrhů, z nichž nejpovedenější byl „Jelínek uctil devíti góly 100-leté výročí Pepi Bicana!“. Pravda byla ale jiná, číslo devět nosí na zádech náš zraněný brousič lajny Křapka. Nebo, že by se tak těšil na pozápasové zapíjení vstoupení do stavu manželského, našeho báječného brankáře a spočítal si, že na „Pavlák“ to máme z Hájů přesně 9 stanic? Kdyby věděl, že se bude na oslavu všeho čepovat „HUHO“ (rum, zelná a griotka), tak by možná víc nahrával. Sportu zdar a Nářezům zvláště!